Turistické informace

Webkamera:

Webkamera

Předpověď počasí:


Czechpoint

Operační program životní prostředí

Krásná Hora nad Vltavou

Krásná Hora nad Vltavou je založena na planině pod vrchem Strážník, který vévodí celé krajině. Jeho jméno připomíná, že vrch za dávných dob byl důležitým strážním místem, z něhož stráže obhlížely župní hranice a dávaly v čas nebezpečí do dálky znamení – ve dne kouřem a v noci ohněm. V 10. století vznikl Kamýk, Přemyslovci založili dvorce a naše krajina patřívala k župě kamýcké.
Název Krásná – znamená slovo červená ruda (význam dle dolů na zlato)
                Hora – ve staročeštině je důl

Přídomek „nad Vltavou“ zaveden dle rozhodnutí místopisné komise při ministerstvu vnitra dne 2. dubna 1907, aby nedocházelo k záměně s ostatními obcemi v Čechách.

Charakteristickou siluetu Krásné Hory vytváří radnice s radniční věží a kostel sv. Mikuláše. Má pravidelné obdélníkové náměstí, do kterého se sbíhají silnice ze čtyř stran. Uprostřed náměstí stojí morový sloup vysoký, oblý sloup s pozlacenou sochou P. Marie a staročeský kamenný korec neboli míra na obilí. Ozdobou náměstí je radniční věž s hodinami, která byla v 30. letech minulého stolení při opravě zvýšena. Mezi kostelem a školou zřídili krásnohorští pomník padlým v 1. světové válce, kde po stranách pomníku jsou vyryta jména padlých z okolí. Nedaleko pomníku padlých je památník tří letců, kteří zahynuli při vojenském cvičení na Předním Chlumu.

Budova základní školy byla vystavena r. 1895 naproti kostelu, původně měšťanská, a v roce 1935 byly zvětšeny třídy, okna, upravené záchodky. Byla zde i dvoutřídní škola pokračovací. V 30. letech minulého století se rozšířila o lidovou školu hospodářskou. Poté prošla škola několika opravami. Nejvýznamnější je rekonstrukce z roku 1988, kdy byla škola rozšířena o tělocvičnu a kabinety.

Budova mateřské školy je nejstarší školní budovou, byla postavena v roce 1822, v minulosti to byla obecná škola. V roce 2004 po rekonstrukci vnitřních prostor se do ní přestěhovala mateřská škola a v jedné místnosti je školní družina.

V roce 2010 prošly obě budovy další rekonstrukcí, kdy se měnila okna, střešní krytina, vytápění a provedlo se zateplení obou budov.

Pošta v Krásné Hoře je od roku 1869, kdy poslové začali docházet pěšky do Sedlčan a přinášeli poštovní zásilky v nůši na zádech. Se zřízením jízdního spojení se poštovní zásilky dovážely. Pošta zde začala v lednu 1933 a byla už v několika prostorách. Nyní je v budově města.

Kdy byla Krásná Hora založena nevíme. Je známo, že na počátku 14. stol. se dobývalo v okolí zlato, z něhož král Jan Lucemburský dal razit zlaté mince. Osada byla asi již dříve, snad koncem 13. stol., kdy se tu těžilo zlato rýžováním či jílováním. Doly u Krásné Hory a u Pomuk (nynějších Podmok) náležely České koruně a Krásná Hora je za krále Jana Lucemburského připomínána mezi horními městy v Čechách. Bývala hornická osada, kterou královna Eliška vysadila na městečko. Z krásnohorského zlata byla dokonce prý zhotovena česká královská koruna.

Zlatokopové zlatý prášek vypírali, tj. oddělovali vodou od jalového písku v dřevěných korytech a na jednoduchých kolébacích přístrojích. Zlatonosný písek hojně poskytovaly zdejší potoky a potůčky. Také tehdejší havíři rozmělňovali křemeny a jiné rudniny stoupami na prášek. Dolování za krále Jana Lucemburského (1310-1346) provádělo se u Krásné Hory ve velkých rozměrech. Vykopávaly se hluboké šachty, z něhož rudu vytahovali dřevěnými rumpály. Šachty „stařiny“ zde dosahovaly hloubky skoro sta metrů, což bylo na tehdejší dobu vzhledem k ruční práci s primitivními nástroji, zkaženému vzduchu a spodním vodám hloubka značná. Při dobývání v mladší době horníci vnikli do starých šachet tzv. „stařin“, kde mohli vidět důlní zařízení ze středověku včetně zapomenutého nářadí z dob dávno minulých (hornické náčiní – kladiva, želízka), se spoustami narubané antimonové rudy, protože antimon nebyl ve středověku předmětem zájmu horníků.

Město získalo řadu privilégií, které potvrdili další panovníci: Jan Lucemburský (11. ledna 1341), Karel IV. (11. ledna 1351), Jiří z Poděbrad (1. prosince 1456), král Vladislav (1479) a posléze Ferdinand I. (1538).

Od poloviny 16. století nastaly pro Krásnou Horu důležité změny, které byly i počátkem postupného úpadku města. Od roku 1554 přestává být Krásná Hora královským městem, krásnohorští ztrácí vzácné výsady a práva a stávají se poddanými robotníky. Roku 1556 koupil Krásnou Horu Jan Vorel, vystavěl ji při svém dvoře, v místech, kde je nyní špejchar, tvrz, kterou obehnal hlubokým příkopem. Brzy po Vorlově příchodu začaly v Krásné Hoře nepokoje, které rostly až propukla r. 1559 revoluce proti vrchnosti. Přidali se jeho čeledíni, sousední obce, horníci a zničili mu vše, vyporáželi v lese dříví, zničili mladé stromky, vypustili rybníky, vylovili ryby, zničili úrodu, rozbili okna, zničili mlýn, vylámali podlahy, bouře se opakovaly a ještě po 5 letech se nenechaly škody zahladit. Lidé utekli, nikdo nehospodařil na polích, pole byly úhorem, udupané od dobytka, které bylo vyhublé, nikdo se o něj nestaral a pak trvz zanikla. Některé lidi Jan Vorel dal k soudu a byli odsouzeni k dlouhému žaláři, hodně se lidé vymlouvali, že u toho nebyli, sváděli to na sousedy.
Roku 1562 prodal Ferdinand I. zdejší doly Kryštofovi Silberovi, což mělo za následek úpadek dolů, zchudnutí města a celkový úpadek dovršila 30.letá válka. Krásná Hora měla pak celou řadu vlastníků. Dolování ve 30.leté válce zcela zaniklo. Teprve na začátku 18.století se zahajují pokusy o nové dolování a to mezi roky 1700 až 1712. V roce 1839 byla založena šachta Václavka (v blízkosti Milešova), roku 1859 šachta Anna, v blízkosti šachty Václavka. V roce 1867 byl objeven zlatonosný kyz na vrchu Strážníku. Prvním významnějším podnikatelem v těžební činnosti byl Josef Vang z Kňovic, který koupil šachty Václavku a Annu a založil důl Kateřinu severozápadně od Krásné Hory v Jamném.V roce 1871 byl nucen Vang všechny doly prodat Emanu Kittlovi z Prahy (otec Emy Destinové), který založil šachtu Jindřišku u Proudkovic (hloubka 285 m), Marii západně od Krásné Hory (hloubka 156 m), důl zvaný "Nová šachta" 700 m od dolu Marie (150 m), důl Otto v samotné Krásné Hoře (134 m) a nejposledněji roku 1900 byl založen důl Puš asi 500 m východně od Krásné Hory. U dolů Jindřiška a Marie byly vybudovány úpravny rudy. Až do roku 1884 se těžil v okolí Krásné Hory pouze antimon, potom i zlato. Největšího rozkvětu dosáhly doly roku 1881, kdy zde bylo zaměstnáno 700 horníků a měsíčně se těžilo 1200 centů antimonu, 24 kg amalgamu a rýžovaného zlata, 25 centů kyzu, jenž obsahoval v každém centu 150 gramů zlata.

Privilegia císařovny Marie Terezie z roku 1744, kdy udělila Krásné Hoře 3 výroční trhy a císaře Josefa II. (1797) k odbývání výročních trhů.

(podle kronikáře Ondráka – 9 jarmarků: 1. první pondělí v postě, 2. v úterý před velikonocemi, 3. ten den po sv. Janu Nepomuckém, 4. ve čtvrtek po Božím Těle, 5. v jaré žně (16. srpna), 6. v úterý po pouti, 7. ve středu po sv. Václavu, 8. na den sv. Kateřiny, 9. v úterý před vánocemi. Připadl-li na sobotu, kvůli židům se překládal jarmark na pondělí.
(soukeníci s menšími boudami stávali u sochy p. Marie směrem k východu, přijeli šátkáři, cvočkaři, perníkáři, železníci, krajkáři, punčocháři, koželuzi, hrnčíři, řešetáři, semínkáři z Moravy, mydláři, voskaři, provazníci, dřeváčníci, loutkaři, nožíři, fajfkaři, kosaři, hraničáři, sklenkáři, řemínkáři, okurkáři, pláteníci, po náměstí pobíhal „viřtlíkař“ s kotlíkem s teplým buřtem v druhé ruce a bílé zástěře, schránku na párky měl zavěšenou na zádech, dále šlejfíři – brousili břitvy, nože, nůžky, písničkář, provazolezec, pimprlové divadlo, kleštiči skotu, dudák)

Zdroj: dle informací bývalého kronikáře p. Stanislava Kofroně

Listiny jsou uloženy v Okresním archivu v Příbrami.

Kostel sv. Mikuláše

Vznik kostela sv. Mikuláše není přesně znám, pravděpodobně byl založen některým z opatů bílého řádu premonstránského v klášteře milevském, kterým Václav II. postoupil roku 1285 patronátní právo v Kamýku i v Krásné Hoře. Kostel zde stál již před rokem 1350, kdy se připomíná mezi farními kostely v děkanátu vltavském. Kostel byl opravována r. 1731, stav byl velmi špatný, místo původní dřevěné věže byla postavena věž zděná. Roku 1838 původnímu kostelu hrozilo sesutí a byl uzavřen. Bohoslužby se konaly ve školní světnici a protože nestačila, byla postavena na náměstí provizorní dřevěná kaple u zdi domu čp. 25 . Roku 26.února 1839 okolo půl osmé hodiny ranní se za náramného praskotu kostel sesul a celé město bylo pokryto prachovými oblaky.
V letech 1850 – 1855 byl vystavěn současný kostel, původní hřbitov z okolí kostela byl přestěhován na současný hřbitov. Na kostelní věži byl postaven kříž a do báně byl vložen pamětní list dne 24.6.1854 a 1. ledna 1855 se kostelní kříž zlomil a hluboko se zaryl do střechy chrámu. Prostranství okolo kostela bylo r. 1890 vysázeno lipami.
Název sv. Mikuláš – Mikuláš za svou štědrost byl považován patronem obchodníků, formanů a ochránce zlatých hor.

Ochotnické divadlo

Ochotníci z Krásné Hory hrávali divadla v hostinci „Na sále“ již před r. 1860. Jeviště měli primitivní: prkna na sudech a kulisy papírové nebo z praporů. Roku 1878 si pořídili vlastní jeviště, plátno darovaly hospodyně, dříví a prkna hospodáři. Oponu a kulisy namaloval malíř pokojů z Jistebnice a některé části místní obchodník Vil. Němeček. Od těch dob hrávalo se i šestkrát do roka. Vůdcem ochotníků byl dr. Jos. Bareš. V r. 1890 byly schváleny stanovy spolku, který přijal jméno Spolek div. Ochotníků „Tyl“ se sídlem v Krásné Hoře. Prvním ředitelem se stal Jarolím Mácha. Spolek koupil r. 1922 nové jeviště, později sedadla a pianino. Spolek „Tyl“ podporoval všechny kulturní snahy např. přispíval do školy na pomůcky, na stavbu sokolovny. Restauratorské práce divadelní opony provedeny roku 1997 místní malířkou Josefou Burianovou z Vrbice.

Jakýmsi zárodkem ochotnického souboru v obci byl patrně zpěvácký spolek „Ozvěna“ s 25 zpěváky a dalšími přispívajícími členy (mezi nimi prý byl také otec Emmy Destinnové A.A.Kittl). Mezi lety 1865-1870 vznikl pak ochotnický spolek, „Divadelní sdružení“. Poprvé se údajně hrálo r. 1875 představení hry „Trojí políbení“. Stanovy a vlastní registrace ochotnického spolku Tyl (Spolek divadelních ochotníků Tyl), který z tohoto sdružení vznikl pravděpodobně v roce 1881, však byly potvrzeny až roku 1890.
převzato z databáze českého amatérského divadla

V Krásné Hoře bývaly 3 peněžní ústavy. Občanská záložna podporovala školu, místní podniky a spolky. Provedla elektrizaci nové školy a kostela.

V Krásné Hoře bývala i četnická stanice v budově bývalé mateřské školy.

V 15. století Krásná Hora mívala své lázně, připomíná rybník Lazna.
Zdroj: Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, IV.díl od Čeňka Habarta

Pod Krásnou Horu patří osady s místními názvy:
U Svatošů – bývalý mlýn, Mariánský důl a U Pivoňků

V současné době je v Krásné Hoře 269 čísel popisných, 6 čísel evidenčních a 840 obyvatel.
Krásná Hora je naše střediskové městečko, kde nakoupíme veškeré potraviny v obchodě „U Šachů“, stavebniny, můžeme navštívit hezkou cukrárnu „U Pechů“, restaurace „U Bláhů“ a „ U Jana“, načerpat pohonné hmoty. Ve výrobně Laktosu vznikla nová prodejna vlastních výrobků. O auta se nám stará místní Pneuservis, o kola – Koloservis Kříž. Najdeme zde služby jako kadeřnictví, pedikúra, manikúra, kosmetika i masáže. Můžeme si zde nechat zpracovat účetnictví nebo zakoupit účetní program a jiné výpočetní zařízení. Děti navštěvují nově zrekonstruované budovy mateřské a základní školy s tělocvičnou, školní jídelnou a družinou. Zasportovat si můžeme hned na několika sportovištích – fotbalové hřiště, antukový kurt, multifunkční hřiště. V blízkosti stojí malý pečovatelský dům i s pečovatelskou službou. Největším zaměstnavatelem a výrobcem je zde ZD Krásná Hora a.s., které se zabývá rostlinnou, živočišnou výrobou a přidruženou výrobou. Vlastní bioplynová stanice zpracovává odpady organického původu, odpadní teplo vytápí areál družstva a kulturní dům s jídelnou. Jsou zde další živnostníci, kteří zajišťují ostatní práce jako zednické, elektrikářské, topenářské, instalatéřské, tesařské a truhlářské. V zahradnictví zakoupíme sadbu i nám uváží květiny či věnce. Vyvezení jímky a zasklení oken zajišťuje městský úřad.

Krásná Hora nad Vltavou se v minulosti vyvíjela, rozrostla se a procházela řadou změn. Byla zřízena mateřská škola, dětské jesle, ordinace zubního, dětského a gynekologického lékaře. Zlepšoval se stav komunikací, byly zajištěny autobusové spoje do větších bližších měst jako do Příbrami, Sedlčan, Milevska a Prahy. V obci byla zahájena v 60. a 70. letech minulého století nová výstavba bytovek a tím vzniklo malé sídliště. Jednota zde postavila v 80. letech obchodní dům, ve kterém se soustředilo veškeré obchodní centrum obce. V restauraci „Na sále“ dlouhá léta fungovalo kino. V 80. letech byla upravena hřiště a vystaveny sportovní kabiny. Proběhla rekonstrukce a rozšíření veřejného osvětlení, byl zřízen vodovod a kanalizace. Probíhala výstavba nových rodinných domů, družstevních okalů a řadových okalů. Zemědělské družstvo postavilo stále pěkný kulturní dům s jídelnou, který slouží celému okolí. V 90. letech byla vystavena čistička odpadních vod, která nyní proběhla rekonstrukcí. Zrekonstruoval se malý pečovatelský dům. Po roce 2000 bylo vyčištěno několik rybníků jako Obecňák, Vindiš, Vindíšek, kde to bylo nutné, byly opraveny i hráze. ZD se rozrostlo a vytváří nyní prostorný zemědělský komplex. Postupně probíhaly opravy a údržby objektů, komunikací. Tento proces stále pokračuje a je stále co vylepšovat a zdokonalovat.

zima
zima

Svatošův mlýn:

Mlýn
Pohled na Svatošův mlýn
Svatošův mlýn

Historické:

Pohlednice -  Krásná Hora nad Vltavou (okres Sedlčany)
Krásná Hora nad Vltavou
Krásná Hora nad Vltavou
Krásná Hora nad Vltavou
Papežova cihelna
Krásná Hora nad Vltavou
Papežova cihelna
Krásná Hora nad Vltavou
Papežova cihelna
Pohlednice 1941
Pohlednice 1941
Pohlednice 1941
Pohlednice 1941
Pohlednice 1950
Pohlednice 1950
Pohlednice 1956
Pohlednice 1956
Pohlednice 1959
Pohlednice 1959
Pohlednice 1963
Pohlednice 1963
Pohlednice 1976
Pohlednice 1976
Pohlednice 1993
Pohlednice 1993

Letecké snímky:

Letecká fotografie Krásná Hora nad Vltavou 1 Letecká fotografie Krásná Hora nad Vltavou 2 Letecká fotografie Krásná Hora nad Vltavou 3 Letecká fotografie Krásná Hora nad Vltavou 4 Letecká fotografie Krásná Hora nad Vltavou 5 Letecká fotografie Krásná Hora nad Vltavou 6 Letecká fotografie Krásná Hora nad Vltavou 7 Letecká fotografie Krásná Hora nad Vltavou 8 Letecká fotografie Krásná Hora nad Vltavou 9 Letecká fotografie Krásná Hora nad Vltavou 10 Letecká fotografie Krásná Hora nad Vltavou 11 Letecká fotografie Krásná Hora nad Vltavou 12 Letecká fotografie Krásná Hora nad Vltavou 13 Letecká fotografie Krásná Hora nad Vltavou 14 Letecká fotografie Krásná Hora nad Vltavou 15 Letecká fotografie Krásná Hora nad Vltavou 16 Letecká fotografie Krásná Hora nad Vltavou 17 Letecká fotografie Krásná Hora nad Vltavou 18 Letecká fotografie Krásná Hora nad Vltavou 19 Letecká fotografie Krásná Hora nad Vltavou 20 Letecká fotografie Krásná Hora nad Vltavou 21 Letecká fotografie Krásná Hora nad Vltavou 22 Letecká fotografie Krásná Hora nad Vltavou 23 Letecká fotografie Krásná Hora nad Vltavou 24