Město

Webkamera:

Webkamera

Předpověď počasí:


Czechpoint

Operační program životní prostředí

Z historie krásnohorského kostela

           V současné době probíhá oprava věže krásnohorského kostela sv. Mikuláše. Ta je spolu s kostelem výraznou dominantou v kopcovité krajině Povltaví a z kopců kolem ji doplňuje především vrch Strážník. Téměř o sto metrů převyšuje naši obec (520 m n.m.). Věž je dočasně obalena pavučinou kovového lešení a dřevěných podlážek i žebříků. Pracovníkům na opravě věže (což je jistě práce dosti nebezpečná) se skýtá zajímavý pohled na nejbližší krásnohorské střechy a  některý z těchto pohledů by jistě stál za vyfotografování, vždyť tak náročná práce se koná zcela vyjímečně vždy za dlouhé období.

          Cílem je opravit omítky, fasádu věže, ale i výměnu plechu na jehlancovém jejím zakončení. Opraven bude též kříž na vrcholu věže, vyrůstající z makovičky na vrcholu jehlanu. Právě ta by mohla veřejnost zajímat, protože se do ní vkládaly zpravidla písemné doklady nejen o stavbě samotné,ale i o době, kdy byla prováděna. Během opravy se dozvíme, zda tato tradice byla zachována i u makovičky naší věže. Nabízí se příležitost při opravě a novém zhotovení makovičky vložit do ní informaci o prováděné práci i “poselství” o naší době, ve které žijeme. Nemělo by v té zprávě ani chybět, že na finančně náročné opravě se podílela značným dílem veřejnost a sponzoři. Zatím se pracuje na rekonstrukci kříže, aby na vrcholu věže jako hromosvod zakončoval z dálky viditelnou věž našeho kostela. Protože se počítá s postupnou údržbou celého kostela, stálo by za to zmínit se o kostelích v naší dnešní spádové obci obšírněji.

        Okolním farnostem můžeme závidět kostelíky menší, ale historicky zajímavější než je ten náš. Náš je nejmladší, nejrozsáhlejší, ale nejméně historicky a slohově zajímavý. Původní kostel je uváděn již před rokem 1350, kdy se připomíná mezi farními kostely v dekanátu vltavském. Jeho stav ale byl velice špatný. V roce 1731 byl opravován a místo původní dřevěné věže byla teprve postavena věž zděná, ale nic to nezměnilo na skutečnosti, že roku 1838 hrozil sesutím a byl uzavřen. Bohoslužby se konaly “ve školní světnici”  a protože nepostačovala, byla postavena na náměstí provizorní dřevěná kaple u zdi domu čp. 25 a pak jiná, důstojnější, roku 1842 u knížecího dvora.

        Dne 26.února 1839 kolem půl osmé hodiny ranní “se za náramného praskotu kostel sesul a celé město bylo pokryto prachovými oblaky”, jak píší staré zápisy.

        Dnes opravujeme kostel poměrně mladý, postavený v letech 1850-1854, kdy  24.června mohl být postaven na nové věži kříž a do báně (makovičky) byl vložen pamětní list. (najdeme ho dnes při opravě?) I tato stavba má již svou historii – silný vítr již 1. ledna 1855 kříž zlomil a ten se hluboko zaryl do střechy chrámu. Dne 12. června byla závada odstraněna a železný kříž opět upevněn na vrcholu věže.

          Dnes asi málokdo si uvědomuje, že kolem původního zchátralého kostelíka byl hřbitov a že při stavbě kostela nového byl hřbitov přestěhován jako “nový hřbitov” na jihozápadní stranu obce. Mohutné lípy odměřily čas tohoto hřbitova, kterému dnes říkáme “starý” a nový vznikl dnes jeho rozšířením.

        Krásnohorský kostel patří již neodmyslitelně k dominantě obce vedle radniční věže s hodinami a hornickými kladívky, připomínající dobu dolování. To v minulosti proslavilo především Krásnou Horu jako významné místo s mnohými privilegii a výsadami, jimiž se obec lišila od obcí okolních. S tím souvisí i četné rebelie, kterými měšťané a horníci, zvyklí na výsady, bránili svá práva, když o ně později přicházeli. Snad i výrazné sepětí s husitstvím a později s vírou utrakvistickou byly příčinou toho, že tu v minulosti nevznikl významný a honosný kostel, který by nekončil sesutím, jak tomu bylo u kostela zde původního.

        Současný kostel, jehož věž se právě opravuje, si vytváří půl druhého století historii současnosti. Bude-li vloženo do makovičky ve věži nějaké “poselství” pro generace budoucí, které budou někdy věž opět opravovat, mohou se v něm dočísti o velkých změnách, které v životě lidí  Krásné Hory jako střediskové obce i významu tohoto centra pro celé okolí nastaly.

          (Doporučujeme pročtení str. 44-59 ve IV. dílu “Sedlčanska-Sedlecka-Voticka”)