Město

Webkamera:

Webkamera

Předpověď počasí:


Czechpoint

Operační program životní prostředí

Nerostné bohatství Příbramska

      Koncem minulého roku se v celostátním i regionálním tisku objevily krátké i obsáhlejší zprávy o konečné úpravě krásnohorského zlatonosného koncentrátu v Belgii s výsledkem padesáti kilogramů čistého zlata pro naše národní hospodářství. Bylo to po dvaceti letech – po skončení těžby zlata v Jílovém u Prahy – opět zlato z hlubin České země.

       Hledání a těžba zlata, které je vázáno na antimonitové zrudnění, v Krásné Hoře nad Vltavou i v jejím okolí již trvá několik století.

        Prvé historické zprávy o dobývání zlata na Krásnohorsku jsou z doby vlády Karla IV. (1341-1351), řadu privilegií za těžbu zlata získala Krásná Hora v patnáctém století a to přímo (1458 Jiří z Poděbrad, 1479 Ladislav). V šestnáctém století dochází v Hoře (jak je Krásná Hora také označována) k úpadku dolování i ke ztrátě privilegií za těžbu zlata. Obnovu zlatých dolů zkoušel začátkem osmnáctého století (1701 – 1715) kníže Lobkovic, ale se ztrátou. Obdobný pokus byl na Krásnohorsku v letech 1823 – 1824, ale pro malý výnos byly doly opět opuštěny.

        Největší slávu i rozkvět dosáhly krásnohorské doly, ale i doly u Milešova a u Proudkovic v druhé polovině devatenáctého století za horního správce Emanuela Kittla, otce slavné české zpěvačky Emy Destinové. Ten v Milešově obnovil jámu Václav, založil jámu Emanuel a Anna, pod Krásnou Horou na Kohoutech zahloubil jámu Marii a Novou – jáma Marie je dosud v provozu, i když již byla několikrát v mokré konzervaci. U Vletic otevřel jámu Puš a v Krásné Hoře zahloubil v místech středověkých prací jámu Otto. Středověké práce v Krásné Hoře byly štolového charakteru a podle starých zápisů jsou ve sklepech pod náměstím zazděná ústí štol. Za E. Kittla se pracovalo i u Proudkovic na Kobylském pásmu, které v krásnohorsko – milešovském revíru mělo nejlepší zrudnění. Na jámě Jindřiška bylo zrudnění až tři metry mocné, místy s čistým antimonem, pracovalo se i na jámě Antonín a na štole a jámě Emilka – ta byla pojmenována po dceři E. Kittla – Emilce – E. Destinové. Odval Emilky je dodnes patrný v údolí Jahodového potoka pod Kosobudy. V Milešově E. Kittl postavil huť na zpracování antimonitových rud, úpravny byly na jámě Václav a Jindřiška. Na huti pracovalo koncem devadesátých let čtyřicet dělníků a produkce hutě byla dvě stě tun antimonových výrobků. V roce 1898 se opět opakuje smutná historie krásnohorského dobývání – nízké ceny kovů způsobují úpadek dolování i huti a celý báňský podnik přechází do správy zahraničních společností, které si majetek postupně prodávají až do roku 1923. Po roce 1923 báňské práce pokračovaly jen pod Krásnou Horou na dolech Marie a Nová. V roce 1932 je zaznamenána opět stagnace krásnohorského dobývání.

              K obnovení báňských prací na dolech Marie a Nová dochází za okupace a především, po druhé světové válce, kdy doly na antimon a zlato u Krásné Hory přecházejí do státní správy a jsou řízeny příbramským báňským ředitelstvím. Jáma Nová se prohlubuje na osmé patro a jáma Marie na páté patro a obě jámy se na pátém i vyšších patrech vzájemně propojují. Bohužel cena zlata koncem padesátých let byla tak nízká (8 Kčs za gram zlata, později 40 Kčs za g zlata), že nebylo ekonomické tyto rudniny těžit a jámy na Kohoutech byly opět dány do mokré konzervace. K obnově jámy Marie dochází začátkem sedmdesátých let. Zmáhací i razící práce provádějí na tomto dole havíři z březohorských dolů, kteří na tento důl postupně přecházejí z likvidovaného březohorského revíru. V širším okolí Krásné Hory se již neobnovily báňské práce v Milešově, ale také koncem sedmdesátých let se razila průzkumná štola od Vltavy nad bývalými Proudkovicemi, které jsou nyní pod vodní zátopou Kamýcké vodní zdrže. Štola zjišťovala rudonosnost pod starými báňskými pracemi dolu Jindřiška, ale průzkumné práce skončily negativně. V tomto desetiletí se u jámy Nová vyhloubila slepá jáma a tou jsou nyní těženy rudniny z krásnohorského pásma.

                 Pro historické putování mám ve zpravodaji pouze jednu stránku, ale Krásná Hora by byla nejméně na tři…