Město

Webkamera:

Webkamera

Předpověď počasí:


Czechpoint

Operační program životní prostředí

Karel Hynek Mácha a Krásná Hora

                    V tomto roce natočil filmový režisér Brabec na motivy rozsáhlé básně K.H.Máchy film „Máj". Patří totiž mezi nejvýznamnější dílo tohoto mladého snílka a básníka, který v mladém věku zemřel. Vždyť vedle Erbenovy "Kytice" balad, Němcové „Babičky", patří Máchův „Máj" k základům české literatury.
Málokdo ví, že básník Mácha často pobýval na Sedlecku v Měšeticích, odkud nebylo daleko k ruinám hradu Zvěřince, ale zřejmě tím „osamělým studentem" byl také on, který za starým pastýřem ovcí zacházel někdy i ke stádu ovcí do Břekovy Lhoty. Nejzajímavější skutečností je ale to, že předkové tohoto básníka žili v Krásné Hoře.
Současně s uvedeným filmem vyšla v Příbrami malá publikace Jana Čáky „Poutník Mácha", kde se o tom také dočteme. Proto některé části nás mohou také zajímat:
„ V roce 1554, kdy již zlatý pramen vysychal, přestal mít král o Krásnou Horu zájem a předal ji do rukou šlechtického držitele Jana Vorla z Plavče - Aquily, jak se tehdy latinsky psal, urozený poeta, ale člověk popudlivý, surový a násilník. Většinou tu nebydlel, ale Krásnohorští poznali jeho tvrdou ruku. Upíral práva místních hrdých havířů, kterým dříve poroučel jen král, bral jim majetky a týral je, až se dočkal rebelií.
             Sám králi neodváděl desátek, zatajoval výnosy, (které v tu dobu již nebyly veliké), až král mu udělil přísné napomenutí a on zase musil odpouštět mnohé rebelantům. Dočteme se o tom i
v zápisu svědkových slov. To rychtář Samuel mu jeho zlořády vyčítá za všechny z plných plic, pán nemlčí a svádí tak ještě větší hněv davu na svou hlavu."
„I přišel k tomu Jan Mácha, s oštípem tu okolo něho obíhal, chtěje do něho oštěp vstrčiti a jej zamordovati. A já ručnici maje dlouhou, kterou jsem v Sedlčanech opraviti dal, nenabitou, tou jsem ho zastrašil, byl by ho zamordoval".
Pan Čáka se rozepisuje o sporu podle své představy podrobněji, ale budiž mi také dovoleno říci, že to asi nebyl jen spor jediný, protože Krásnohorští odporovali i dalším majitelům tvrdošíjně, odmítali vzdávat se současně víry podobojí, která  tu dlouho u mnohých přetrvávala. Ale čtěme
v Čákovi dál:
„V přímé linii po rebelantovi Janovi následuje Jiří Mácha, který žil až do roku 1653. Ten předal grunt nejstaršímu synovi Jakubovi a ten pak zase synu Martinovi. To už z usedlých havířů se stali drobní zemědělci a venkovští řemeslníci. Syn Martina Máchy měl jméno Matěj, vyučil se kovářem, ale v době panování císařovny Marie Terezie pověsil řemeslo na hřebík a
z Krásné Hory odešel. Přestěhoval se do Měšetic u Sedlce, kde se stal nájemcem panské hospody. Šenkýřství po něm pak převzal jeho syn František, zemřel již jako podruh v panském dvoře. Měl ale sedm dětí, mezi nimi i syna Antonína - a to byl už otec budoucího velkého básníka.
Někdy na sklonku roku 1808 se devětatřicetiletý Antonín Mácha oženil. Vzal si o 12 let mladší Marii Annu Kirchnerovou, dceru varhaníka u chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně
v Praze. Ta měla modré oči, útlou dívčí postavu a na tehdejší dobu vzácné znalosti české historie a vrozenou lásku k hudbě.